Pro stützengrünské starousedlíky představuje i dnes rozdíl, zda někdo bydlí v Horním (Oberstützengrün) nebo Dolním Stützengrünu (Unterstützengrün). Před více než 50 lety se přitom obě části obce vzdaly své samostatnosti a tvoří jeden obecní celek. Rozvoj obce je úzce spjat s její geografickou polohou.

Stützengrün leží na kopcovité náhorní plošině tvořené eibenstockou turmalínovou žulou ve výšce 570 až 680 metrů nad mořem na hranicích Krušnohoří a Vogtlandu (Fojtska). Obce vznikla jako pozdní osídlení ve formě dvouřadé lesní lánové vsi. První domy byly vystavěny na úpatí Kuhbergu ve výšce 680 m. Byly to čtyři dvory, mezi nimi i pivovar. Rod Auerbachů toto osídlení udělil do držení jako "nové léno". Proto se tato část obce nazývala Neulehn. Léno tehdy patřilo Baltazarovi z Plánice, který obyvatelům v roce 1546 vystavil osvobozující list. První písemná zmínka o Stützengrünu se tedy datuje do roku 1546. V roce 1996 Stützengrün oslavil své 450. výročí.

Rok založení Dolního Stützengrünu, který leží v údolí Bílého potoka (Weißbachtal) ve výšce 570 metrů, není znám. Počátek obce tvořil zbrojní hamr a mlýn, které patřily správci daně ze Schwarzenbergu (zmínka z roku 1575). Obec Neulehn se velmi brzy rozšířila severovýchodním směrem. Vznikla "Přední vesnice" ("Vorderdorf"), dnešní Horní Stützengrün, ležící na silnici B169, po které se projíždí z Aue do Rodewisch. Obě obce (Horní Stützengrün s částí Neulehn a Dolní Stützengrün) byly až do tohoto století samostatnými vesnicemi, jež spojoval pouze název "Stützengrün". Každá obec měla vlastního starostu. Byly tu dokonce tři školy. V roce 1563 koupil plánický majetek kurfiřt August Saský, a Stützengrün se tak stal kurfiřtskou vesnicí a spadal pod správní úřad ve Schwarzenbergu. V roce 1690 udělil kurfiřt povolení ke stavbě kostela, který byl vysvěcen v roce 1701. Stützengrün tak mohl 13.-21. října 2001 oslavit 300. výročí posvěcení. V kostele najdeme varhany, zhotovené v roce 1859 firmou Jehmlich a restaurované v roce 1991, a také velmi krásný řezaný oltář v barokním stylu. Současně s vysvěcením kostela byl také založen hřbitov.

Charakter obce významně určovaly hamr (1575) a železnorudný důl St. Johannes, otevřený v roce 1632. Po zániku dolu se hlavními oblastmi obživy pro místní obyvatele stalo koptářství, obchod s lesními plody a především kartáčnictví. Nerozvíjela se zde však jen řemesla a obchod, ale i průmysl. V roce 1925 vznikl první velký průmyslový provoz, kartáčovna. Následovaly další průmyslové podniky. K přepravě surovin a rychlejší dopravě zboží se hodila úzkokolejka, která od roku 1893 po otevření úseku Saupersdorf-Wiltzschaus vedla i Stützengrünem. V roce 1975 byl provoz úzkokolejky zastaven. Roku 1991 byl založen spolek "Museumsbahn Schönheide/Carlsfeld e.V." ("Muzejní dráha Schönheide/Carlsfeld"). Od prosince 1997 jezdí mezi obcemi Schönheide a Stützengrün opět v pravidelných intervalech muzejní vlak.

V roce 1993 vznikla na pozemku o rozloze 7 ha u silnice B169 průmyslová a obchodní zóna, nejprve se supermarketem s potravinami a poté výhradně s podniky řemeslné výroby. Stützengrünem vede mnoho turistických tras. Délka značených stezek je asi 30 km. Zavedou Vás k atraktivním cílům, jako třeba na 795 m vysoký Kuhberg, k přehradě Eibenstock a do sousedních obcí. Nejvýznamnější turistickou trasou je "Mezinárodní turistická trasa Eisenach-Budapešť". Ve Stützengrünu nechybí ani koupaliště a lyžařský vlek. K posezení Vás zve mnoho útulných restaurací. V obci je k dispozici i dostatek ubytovacích možností. Stützengrün je obcí s čilou aktivitou různých spolků a udržováním starých řemeslných tradic, jako je paličkování, řezbářství nebo soustružnictví. V souvislosti s reformou obecních územních celků se částmi Stützengrünu staly v roce 1996 obec Lichtenau a v roce 1999 Hundshübel. V celém katastru obce žilo 1. prosince 2013 3998 obyvatel.